Darovací smlouva

Dárce i obdarovaný musí být ve smlouvě označeni jejich jménem, příjmení, rodným číslem či datem narození a trvalým bydlištěm. Pokud se současně s darovací smlouvou zřizuje i služebnost (dříve věcné břemeno) doživotního užívání – pak je vhodné označit smluvní strany zároveň také jako povinné a oprávněné ze služebnosti.

Ve smlouvě by nemělo chybět prohlášení vlastníka na základě jakých skutečností je vlastníkem převáděných nemovitostí a zejména by měly být tyto nemovitosti správně označeny a specifikovány pro zápis do katastru nemovitostí.

V darovací smlouvě musí být uveden projev vůle dárce, že daruje jim určený podíl na nemovitosti či celou nemovitost specifikovanou v předmětu darovací smlouvy a projev vůle obdarovaného, že uvedený dar do svého vlastnictví přijímá.

Obdarovaný by měl mít možnost se seznámit s faktickým i právním stavem nemovitostí před realizací darování, aby se z darovaného domu, bytu či pozemku nestal „danajský dar“, který obdarovanému způsobuje spíše potíže než užitek. Typicky se tak může stát při darování nemovitosti, kterou je třeba nákladně udržovat nebo upravovat nebo v případě darování podílu na nemovitostech s problematickými spoluvlastníky.  Smlouva by tedy měla obsahovat výslovné prohlášení, že je obdarovaný seznámen s faktickým i právním stavem nemovitostí.

Dárce může odvolat dar, upadne-li do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, kterou je povinen vyživovat. V takovém případě mu obdarovaný musí vydat dar zpět nebo zaplatit cenu, nanejvýš v takovém rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě.

Dárce může odvolat dar také pro nevděk v případě, že mu (či osobě jemu blízké) obdarovaný ublíží tak, že tím zjevně porušil dobré mravy. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

Ve smlouvě být sice tyto skutečnosti uvedeny nemusí, neboť vyplývají přímo ze zákona, ale pro obě strany je výhodnější pokud už po nahlédnutí do smlouvy vědí, za jakých okolností je možné dar odvolat.

Současně s darováním nemovitostí může být zřízena také bezúplatná služebnost doživotního užívání pro dárce a další osobu (většinou partnera dárce). Takové právo doživotního bezplatného užívání pokud je zapsáno v katastru nemovitostí je závazné i pro dalšího vlastníka v případě, že obdarovaný nemovitost prodá či daruje další osobě. 

 Ve smlouvě je vhodné také dohodnout, kdo bude hradit běžné náklady souvisejícím s užíváním darované nemovitosti a kdo bude hradit případné opravy či rekonstrukční práce.

V závěrečných ustanoveních obvykle bývají dohodnuty podmínky pro možné úpravy smlouvy (tedy jakou formou může být smlouva měněna a případně co je považováno za písemnou formu) a je vhodné také uvést, v jakém příbuzenském vztahu se obdarovaný k dárci nachází a zda je tedy tento bezúplatný příjem osvobozen od daně. Závěrem je většinou také    konstatováno, že je tato smlouva podkladem pro zápis vlastnického práva a služebnosti do katastru nemovitosti a na důkaz souhlasu s darovací smlouvou smluvní strany připojí své úředně ověřené podpisy. Podpisy je možné ověřit na České poště, u notáře, advokáta či obecním úřadu.